Vyhledávání
Google
poslední komentáře

nové v diskusi
praktické odkazy
nejčtenější články
horyinfo
HORYINFO.CZ
ISSN 1802-1093
grafika (c) Eva Jandíková
text a foto (c) autoři článků a fotografií
Vydává:
Ing. Petr Jandík - computer design studio vydavatel a šéfredaktor,
Pivovarnická 6, Praha 8,
IČ 10192182


Inzerce:
inzerce@horyinfo.cz

Postaveno na systému phpRS
Programování modulů Petr Suchý
Nové články: RSS kanál
Nové cesty: RSS kanál

HORYINFO je součástí ARCHIVU ČESKÉHO WEBU Národní knihovny ČR
WebArchiv - archiv českého webu
Najděte nás na Facebooku

Google+



Zemřel Vladimír "Voloďa" Suchý


Nestor cvičitelů Voloďa Suchý*30.04.1924 +17. 10. 2015

V pátek 16. října zemřel ve věku 91 let nestor českého horolezectví Voloďa Suchý. Ještě nedávno bylo možné ho potkat a vidět lézt na umělých stěnách. Čest jeho památce. Poslední rozloučení proběhne v pondělí 26.10.2015 v Ústřední obřadní síni na Olšanech.


 

 


 

 

<p></p>Čestný člen ČHS. V 50. a 60. letech významný metodik a cvičitel v horolezeckém svazu.

• od roku 1943 člen Klubu českých turistů
• od roku 1945 člen horolezeckého kroužku VŠ (AKA Praha)
• člen prvního Československého reprezentačního družstva
• 1954-1955 úspěšně dokončené studium Dálkové školy pro dobrovolné trenéry horolezectví
• od počátku padesátých let se podílel na organizaci vzdělávání v horolezectví, má nehynoucí zásluhu za zvyšování bezpečnosti v horolezectví
• předseda metodické komise kraje, Čech a následně i Československa po několik funkčních období
• zakladatel a vedoucí školení cvičitelů horolezectví I. třídy
• zakladatel, organizátor a vedoucí horoškol Slávia VŠ Praha a AKA Praha (celkem více než 30 běhů) podle osnov: teorie praxe na cvičných skalách, letní a zimní kurz; do metodiky horoškol zavedl povinné chytání pádu
• horoškolami prošly doslova tisíce budoucích horolezců, další stovky horolezců odškolil v kurzech instruktorů
• v r. 1968 spoluzakládá soukromou firmu Elis, první subjekt s profesionálně zvládnutou metodikou vykonávání prací ve výškách, a připravuje obnovení činnosti AKA Praha – obojí přerušila léta normalizace
• podílel se na metodice školení a doškolování výškových pracovníků
• po roce 1989 se dožil, jakožto z politických důvodů vyloučený student, akademické rehabilitace na ČVUT 

 

Voloďa Suchý
Voloďa Suchý, foto: Petr Jandík

 

 

 

Voloďa Suchý pozorně sleduje přednášku Krysztofa Wielického. Za ním Jirka Novák
Voloďa Suchý pozorně sleduje přednášku Krysztofa Wielického. Za ním Jirka Novák, foto: Petr Jandík

 


Rozhovor Jana Poláka s Voloďou Suchým z roku 2004

Každý z nás asi přivedl mezi svoje kamarády někoho, komu chtěl ukázat úchvatný horský svět a seznámit ho s dobrodružstvím prožitým ve vertikálách. U někoho to byli dva nebo tři nejlepší přátelé, u někoho možná desítky lidí. Jenom málo je těch, kteří mohou počítat svoje „odchovance“ na stovky nebo dokonce na tisíce. Jedním z nich je Vladimír Suchý (nar. 1924), dlouholetý aktivní horolezec, člen Akademického klubu alpinistů, jeden ze zakladatelů interního vzdělávání horolezecké veřejnosti, dobře známým pod názvem „Horoškoly“. Společně s ním jsme zavzpomínali na jeho horolezecké začátky.
 
Voloďa Suchý uprostřed při návštěvě Johna Hunta v Tatrách 
Voloďa Suchý uprostřed při návštěvě Johna Hunta v Tatrách

 

Voloďo, je všeobecně známo, že tvýma rukama v „Horoškolách“ prošly tisíce lidí. Dá se vůbec spočítat kolik jich bylo?
Jako klubový metodik jsem vedl nebo alespoň přednášel na 35 horoškolách. Dalo to zabrat a když řeknu , že průměr byl 120 účastníků, tak to znamená 4 200 absolventů. Podle záznamů zapisovatele je číslo ještě vyšší. Udává 6 850 absolventů.
 
No to je tedy opravdu úctyhodné číslo. Pamatuješ si ještě, co nebo kdo  tebe samotného přivedlo  do horolezeckého světa?
Ale jistě! V roce 1943 mě kamarád Zdenek nalákal na přednášku Dr. Dostála. Bylo to ve Školní ulici, v klubovně KČT. Vyprávěl o Materhornu a okolí. Tam jsem byl zaujat horolezkyní a spisovatelkou Vlastou Štáflovou. Žena a slézá skalní štíty! Ne nějaká filmová postava, ale skutečná a má v Tatrách těžké výstupy. To bylo asi první setkání s horolezectvím. Válečné dění v té době mě větší poznání horolezectví nedovolilo, jen trochu literatury, tedy pustá teorie. Až na podzim roku 1945 mne tentýž Zdenek požádal o podržení lana v Šárce. Šel jsem a bylo to.
 
Nakonec ale nezůstalo jen u té Šárky. Jak to vlastně bylo s tehdejším pojetím horolezectví. Bylo už tehdy oddělené skalní lezení sportovní lezení na skalkách od  výstupů v horách obdobně jako je tomu v dnešním pojetí lezení?
Lezení na skalách v takové podobě jako nyní vůbec neexistovalo. V té době se tyto terény braly jako cvičné skály pro přípravu do hor. Jediné, co se odlišovalo, ostatně stejně tak je tomu i dnes, bylo pískovcové lezení. Pískaři byli tak trochu pro sebe a neradi mezi sebe někoho pouštěli. Svědčí o tom i to, že nás mnohdy nahnali do nějakého problému, který nemohli sami vylézt a potom řešili, jak cestu dodatečně zajistit, aby neztratili svojí čest, když my jsme to vylezli bez zajištění kruhy. Ostatně pískaři se poznali nejen podle jiného přístupu k lezení, ale i podle toho, že lezli bosí, zatímco výstupy na skalách a v horách se podnikaly v pevných okovaných botách.
Voloďa vlevo na soustředění v Tatrách 
Voloďa vlevo na soustředění v Tatrách

 

 
Když už je řeč o botách, jaké bylo vlastně tehdejší materiálové vybavení pro lezení?
Konopné lano, pár smyček stejného průměru jako lano, několik ocelových karabin. Navazovalo se klasicky na „kšandičky“ nebo doprostřed lana. No a dolů to znamenalo slanit Dülferem a nebo „Turnovákem“. Pro lezení v horách pak kováky, to byly pevné boty s kovovými hroty, skoby pro jištění a kladivo k jejich zatloukání.To byla jisticí technika! Vzhledem k pevnosti konopných lan jsem vlastně provozoval sólolezení a jen díky tomu, že mí učitelé pád odsuzovali, bylo heslo „Nepadat!“ jedinou záchranou. Abych nezapomněl, důležitá byla také nějaká pokrývka hlavy. Samozřejmě čím svéráznější, tím lepší. Ostatní , dnes běžně používané pomůcky pro jištění a bezpečnost přišly až mnohem později. Asi v polovině 50let se objevily nylonová lana a smyčky a první prsní úvazky. Ostatní přišlo ještě mnohem později. 
 
Vraťme se ale zpět k tvému lezení. Podle toho co vím, jsi svoje aktivity směřoval spíše do hor. Je to tak?
Ne, takto jsem k lezení nikdy nepřistupoval. Bylo nám jedno, jestli lezeme ve cvičných skalách a nebo na písku. Vždyť byly roky, ve kterých jsem měl přes 200 vylezených pískovcových věží za sezónu! Spíše jsme vnímali lezení v horách jako vrchol našich aktivit. Pravdou ale je, že moje počátky v horách byly poznamenány poněkud „výstředními“ zážitky.
 
Tomu nerozumím, můžeš to nějak přiblížit?
Tak hned moje druhé nakouknutí do Tater v roce 1946.  Jsem na Teryho chatě sám, podvečer. Přišel další host. Klobouk, pumpky a okované boty. Připomínal obrázek Julia Trenkera. Jen lano přes prsa mu chybělo. Při večeři se zeptal chatára, zda by pro něj neměl na ranní túru partnera a chatár řekl, že je tu pouze „student z Prahy – nehorolezec“. Pán odvětil:“Nevadí.“ A nabídl se, že mne zaučí. Kdybych byl kocour, vrněl bych blahem. 
Ráno jdeme dolinou pod východní stěnu Ľadového  štítu, na cestu  Ľadový přes koně. Recitoval básně a vyprávěl, jak se již dvakrát marně pokoušel o tento vrchol před osmi a deseti lety.  „Toto je vrchol!“, potřásal mi pravicí, když už nebylo kam stoupat a pokračoval: „Nic většího už není. Návrat dolů je cesta do šedi pro nás oba, toto je vrchol, nelze dál stoupat“. Byl to blázen a chtěl se mnou na vrcholu spáchat společně sebevraždu. Dvakrát mi skočil dolů, dvakrát jsem ho chytnul, začal na něj řvát. Vytáhnul ho k sobě a po druhém skoku jsem ho kopnul do rozkroku. Když přišel k sobě, hnal a spouštěl jsem ho dolů. V suti jsem se odvázal, šel na chatu a potom rovnou domů do Luhačovic.
 
Voloďa v roce 1946
Voloďa v roce 1946

 

Po pravdě řečeno ani o rok později jsem se nevyhnul podobnému zážitku. Byl jsem na letním kursu. Všechno podle plánu, túry do trojky s instruktory. Já hříšník jsem někoho lákal na tůru o volném dni. Sehnal jsem pouze ochotnou, velmi hezkou dívku, Slovenku. V den volna byl k dispozici veškerý materiál a moje  kamarádka si ho od vedoucích zapůjčila. Chtěla na Ľadový štít. Já tam po obou hřebenech byl a tak jsem navrhl, že to ve dvou vylezeme východní stěnou. První mé horské skobování a v zápětí trest. 

Asi v první třetině kamarádka dolezla ke mně v dosti špatném stavu se slovy: „Já musím…., ale tu to nejde.“ Přidal jsem další skobu. Konopné třípramenné lano Friesen zkrácené o dvě prsní navázání a spolulezkyně traverzuje doprava do soukromí. Netušil jsem, jak daleko zalezla.  Najednou rána, držím, přiražen ke skále. Skoby drží, nárazy lana jdou do stran, lano projíždí. Konečně se vše zastaví. Volám:

Co je, jsi zraněna?
Ne!
„Můžeš lézt ke mně?“
Ne!
Slaníme?
Né, ne, nikdy! Polezu k tobě, ale nesmíš se dívat!
Ľadový štíte!! Horo pro mě prokletá! Další šílenec ?
Ne. Normální traverz, pád do něj, kutálení po skále a ztráta všech kalhot. Od pasu dolů bez až k vrcholu! Jediné z čeho měla strach, že na vrcholu budou lidi a pronesla větu: „To raději skočím dolů!“… Na chatu jsem přišel v podvlékačkách, spolulezkyně v mých kalhotách.
 
Vidím, že tvoje začátky v horách byly opravdu poznamenány ne zrovna běžnými zážitky. Byly právě ty impulsem pro to, aby ses do budoucna věnoval metodické práci?
Důvody byly hned dva. První svázaný s bezpečným pohybem v horách a druhý politický.
Ten první byl spojen se snahou vzdělávat horolezeckou veřejnost v duchu alpinistických ideálů a navázat na tradici ve vzdělávání kdysi pořádaném Sokolskou obcí. Ta samozřejmě nemohla po revoluci v roce 1948 pokračovat a tak nezbylo než se do toho pustit svépomocí. Byla to doba, kdy jsme svým školením a výcvikem nahradili horské vůdce.
Ten politický důvod byl výsledkem doby. Po zralé úvaze se část poválečné horolezecké party rozhodla v roce 1949 neemigrovat za hranice, naopak dala si za cíl povzbuzovat a podporovat svobodomyslnost horolezců navzdory rudé komunistické propagandě. Cíl, který jsme si tenkrát dali, byl tento: „Zkusme pod hlavičkou třeba Stalinových orlů dát do kopy horolezce, rudé vysokoškoláky a do jejich rudnoucích mozků nasadit jed svobody, volnosti, kamarádství. Dlouhodobá pátá kolona. Klubový partizán – ne reklama hrdinů s puškou, ale kvalitní cvičitel, kamarád, učitel.
 
V dobovém vybavení 
V dobovém vybavení

 

 

Začal jsem organizovat školení na úrovni oddílu a dále pracoval až po tu nejvyšší funkci metodické komise ČSR a později ČSSR .Dokonce jsem v letech 1954 – 55 úspěšně absolvoval státní dálkovou školu pro dobrovolné trenéry horolezectví. A nebyla to žádná procházka růžovou zahradou. Z původních 40 nás dokončilo pouhých 19. Položili jsme základy horolezeckému vzdělávání v horoškolách a postupně na něj nabalovali nové a nové požadavky na přípravu pro praktický pohyb v horách a na skalách. Takovým výrazným rozšířením bylo např. chytání pádů a zvládnutí činnosti po pádu prvolezce, v minulosti jednou z největších příčin smrtelných úrazů v horách.
 
Vzhledem k tomu, že se i dnes vychází z námi navrhnutých  postupů a metodiky mohu, myslím oprávněně, jako poslední člen historického sezení z roku 1949 prohlásit, že úkol byl splněn.
 
Děkuji za rozhovor 
 
Jan Polák
 





[Akt. bodový průměr: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

| Autor: Petr Jandík | Vydáno dne 19. 10. 2015 | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| Zdroj: Petr Jandík

Našli jste ve článku chybu, nebo překlep? Budeme vděční za upozornění. Napište nám. Děkujeme

Související články:
Zemřel Bohumil Svatoš (10.06.2019)
Za Igorem Novákem (03.06.2019)
Zemřel Igor Novák (30.05.2019)
Zemřel Eugen Freud (10.10.2018)
Zemřel Jeff Lowe (29.08.2018)
Zemřel Ivan Fiala (13.07.2018)
Odešel Vláďa Haleš (12.02.2018)
Rozloučení s Miroslavem Dřízou (16.05.2017)
Rodinný pohřeb Ueliho Stecka a oficiální zpráva o nehodě. (04.05.2017)
Zemřel Royal Robbins (15.03.2017)
Zemřel Otakar Štěrba (08.03.2017)
Zemřel Václav Tichavský (26.06.2016)
Zemřel Rudolf Antoníček (01.05.2016)
Poslední rozloučení se Zdeňkem Lukešem (21.04.2016)
Zemřel Allen Frame Hill (26.03.2016)
Zemřel Luboš Martínek (16.03.2016)
Poslední výstava Zdeňka Lukeše (24.02.2016)
Zemřel Tito Traversa, tři obžalovaní (21.12.2015)
Voloďo, sbohem! (26.10.2015)
Dean Potter mrtev (18.05.2015)
Albert Precht (13.05.2015)
Marie Brůžková zemřela (17.04.2015)
Výročí úmrtí Standy Šilhána (01.11.2014)
Karl Lukan (08.08.2014)
Rozloučení se Standou Šteflem (04.07.2014)
Rozloučení s Blážou Karasovou (01.05.2014)
Zemřela Bláža Karasová (18.04.2014)
Zemřel Miroslav „Mirčan“ Šimůnek (10.11.2013)
Zemřel Jaroslav Sláma (08.11.2013)
Rozloučení se Zdeňkem Hrubým (14.09.2013)
Poslední rozloučení se Zdeňkem Hrubým (06.09.2013)
Rekviem pro Zdendu (25.08.2013)
Zdeněk Hrubý spadl na sestupu (11.08.2013)
Zemřel americký lezec Layton Kor (13.05.2013)
Zemřel Karel Cerman (16.03.2013)
Zemřela Sylva Kysilková (22.02.2013)
Zemřel Patrick Edlinger (16.11.2012)
Zuzana Hofmannová zemřela na Broad Peaku (21.08.2012)
Zemřel Radan Kuchař (03.05.2012)
Zemřel Zdeněk Weingartl (24.04.2012)
Kurt Albert 1954 - 2010 (29.01.2012)
Vzpomínka na Václava Havla (20.12.2011)
Zemřel Walter Bonatti (16.09.2011)
Zemřel Ivan Gálfy (19.07.2011)
Poslední výstup Oldy Kopala (17.06.2011)
Zemřel Olda Kopal (17.06.2011)
Zemřel Fox (13.04.2011)
Zorka Prachtelová (13.04.2011)
Vzpomínka na Zorku Prachtelovou (03.03.2011)
Zemřela Zorka Prachtelová (30.01.2011)
Vojtěch „Vojta“ Nejedlo (05.01.2011)
Zemřel Vojtěch Nejedlo (04.01.2011)
Zemřel Vašek Chlum (20.10.2010)
Tragicky zahynula Chloé Graftiaux (22.08.2010)
Lavina zasáhla český outdoorový byznys (03.03.2010)
Vzpomínka na MUDr. Jaromíra Šádka (01.03.2010)
Smrt Tomaže Humara (22.11.2009)
John Bachar 1957 - 2009 (13.07.2009)
Zemřel Achille Compagnoni (19.05.2009)
Neštěstí na Annapurně (05.05.2009)
Zahynul Piotr Morawski (14.04.2009)
Se Standou Šilhánem na laně (24.11.2008)
Rozloučení se Standou Šilhánem (18.11.2008)
Zemřel Josef Sekyra (11.11.2008)
Zemřel Standa Šilhán (07.11.2008)
Zemřel Zdeněk Řepka (19.09.2008)
Zemřel Miroslav Jaškovský (20.11.2007)
Zemřel Roman Brt (05.11.2007)
Zemřel Míra Vacek (19.04.2007)
Zemřel Ivan Dieška (11.12.2006)



Komentář ze dne: 20.10.2015 12:12:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Mára (@)
Titulek: Datum rozloučení
je pondělí, 26. ŘÍJNA 2015.
0 0

Komentář ze dne: 20.10.2015 18:40:04     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jéňa (jan.pekny@seznam.cz)
Titulek: Re: Datum rozloučení
Když už je to na netu, tak ať je to správně a všechno. Poslední rozloučení je 26.10.(!)2015 ve 12.00 v ústřední obřadní síni Olšanských hřbitovů.
0 0

Komentář ze dne: 20.10.2015 18:48:31     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Petr Jandík (redakce@horyinfo.cz)
Titulek: Re: Datum rozloučení
Díky za upozornění, opraveno.
0 0

Komentář ze dne: 21.10.2015 07:38:21     Reagovat
Autor: neregistrovaný - wendy (@)
Titulek:
upřímnou soustrast celé rodině, bude chybět
0 0

Vložení nového komentáře

Nový komentář nemá souvislost s jinými komentáři. Chcete-li odpovědět na existující komentář, najeďte si na něj a klikněte v jeho hlavičce na slovo Reagovat

Jméno (přezdívka): 
E-mail: 
Titulek: 

    

V rámci komentářů nelze používat tagy HTML.

Pro vložení tučného textu, odkazu nebo e-mailové adresy využijte následující značky:
[b]tučné[/b], [url]http://www.domeny.cz[/url], [email]jmeno@domena.cz[/email]

horyinfo.cz je mediální partner Českého horolezeckého svazu
hledej
Horoškola
nové cesty
komentáře cest
nejčtenější cesty
nejkomentovanější
Oznámení o akcích posílejte redakci
anketa
Chceš mít trvale zimní, nebo letní čas?

zimní (359 hl.)
 
letní (326 hl.)
 
je mi to jedno (268 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 953