Zemřela Sylva Kysilková

Sylva Kysilková v Encyklopedii horolezectva

S lezením začala ve 23 letech, když byla zrovna těhotná. Vyjela si s kamarádkou Hankou do Tater a protože se kamarádka na Gerlach bála, vyšla po hřebeni Sylva sama. V roce 1958 vyrazila do Tater podruhé. Natrefila tam u Terynky na Miloše Albrechta a Láďu Veselého, se kterými jako svůj první opravdu horolezecký výstup vylezla na Žlutou stěnu. Do Tater pak jezdila často. Neměla stálého spolulezce a tak se vždycky přidala k někomu, koho tam potkala. A tak lezla s Ivanem Gálfym, Ivanem Kluvánkem a dalšími.

V roce 1962 se potkala na Popradském plese s Zdeňkem Kysilkou, za kterého se později provdala. S ním a Ivanem Bajem se zúčastnila prvovýstupu pověstnou Diretissimou severní stěny Stredohrotu, kde ji kluci nechali vytáhnout jeden z komínů pod vrcholem. Byla průkopnicí lezení v samostatném ženském družstvu. S Alenou Čudovou vylezly jako první ženy Lapiňského komín na Galerii Ganku, s Věrou Juránkovou z Brna třetí přelezení Diretissimy na Stredohrot a Korosadowicze na Žlutou stěnu. Jejich činění vyvrcholilo prvním ženským zimním přelezení Weberovky a severní stěně Malého Kežmarského štítu v roce 1965 a první ženský přechod hlavního hřebene Vysokých Tater, který v roce 1974 trval týden, byla tam s Jirkou Šmídem, Joskou Rybičkou a Honzou Čupelem.

Při prvním výjezdu do Alp v roce 1963 vylezla sama na Großglockner. Rok na to po ilegálním přechodu z Rakouska do Itálie, kam neměla vízum, natrefila na tehdy sedmnáctiletého Gerharda Baura a vylezla s ním Comiciho cestu, zpestřenou vydatnou bouřkou. Dalším cílem byl Matterhorn. po tradičním nočním přechodu hranic z Rakouska, tentokrát do Švýcar, nastoupila s Gerhardem Baurem do severní stěny, ale vrátili se kvůli silné vánici. První ženou, která přelezla severní stěnu Matterhornu se pak stala Francouzka Yvette Vaucherová. Sylva si ale na Matterhorn vylezla alespoň Furggenským hřebenem o tři dny později s neznámým Angličanem a o rok později s Gerhardem Baurem a Japoncem Micumadou Takadem padla i ta severní stěna.

Sylva Kysilková poté, co si v osdmdesáti letech vyběhla na Milešovku, foto: Norbert Hnátek

Po Matterhornu jí začal vrtat v hlavě Eiger. Poprvé do něj nastoupila s Frantou Chlumským. Tento pokus o normálku skončil nálezem těla mrtvého kamaráda ze čtveřice zahynulých východoněmeckých horolezců - Güntera Kalkbrennera. Sestup a ohlášení nálezu...

Do stěny nastoupili znovu o tři dny později, pravidelně se střídali a v pěkném počasí to šlo dobře, až na Druhé ledové pole. Tam byla Sylva zasažena kamennou lavinou, kámen jí zlomil lopatku na pět kusů. Franta ji pomalu spouštěl a po bivaku ve Vlaštovčím hnízdě se dostali ke štole. Tam pro ni dojeli vláčkem Toni Hiebeler a Robert Sailer, kteří jí pomohli a zařídili a zaplatili nemocnici, sádru.

Další etapa fascinace Eigerem byla s Jirkou Šmídem. S normálku severní stěnou se pokusili poprvé v roce 1972. Ze čtveřice Lubomír Novák, Zbyněk Čepela, Jiří Šmíd a Sylva Kysilková vzdali na Druhém ledovém poli Čepela s Novákem, Jirka se Silvou bojovali dál, ale když se jim zkazilo počasí a došlo jídlo, vrátili se i oni. Jejich návrat vyvolal záchrannou akci, kdy pro ně přiletěl do stěny vrtulník, o který ale nežádali. Dlouhé tahanice o to, kdo ho zaplatí nakonec vyřešil velký horolezecký klub z Lausanne který to "zatáhl". V roce 1976 přišel Jirka Šmíd s nápadem  na prvovýstup v severní stěně Eigeru napravo od Japonské Diretissimy. Do stěny se vydali ve čtyřech, kromě Jirky Šmída Josef Rybička, Petr Plachecký a Sylva. Cesta vede přes převislý skalní pás Rote Fluh, takže co padá, padá daleko za vámi a je objektivně bezpečnější, než normálka. Ve stěně strávili pětadvacet dnů a Sylvu nechali vytáhnout dvě lámavé délky, na to byla specialistka. Odznak Mistra sportu, který za ten výstup dostala, dala řediteli litoměřické galerie, který sbírá odznaky. Eigerem skončila s vrcholovým lezením v Alpách. 

V roce 1982 se jela v polovině května rozloučit s Tatrami. Vyjela na Lomničák s kapesníkem a cigaretami. Sešla Jordánkou po zledovatělých řetězech pod západní stěnu a nastoupila do Orlowského. Led a sníh z chytú seškrabovala nehty. Přišla na ni krize,. ale přelezla kolmou stěnku a za dvě hodiny byla zpátky na vrcholu. Tím s lezením skončila, nebavilo ji lézt jen tak, potřebovala před sebou mít velké cíle. Ještě ve svých 80 letech byla schopná vyjít za 45 minut na Milešovku.

Sylva Kysilková, foto: Pepe Piechowicz

R.I.P

Významné výstupy:

Tatry:

1958

Žlutá stěna, Korosadowicz (první), Baranie rohy stř. J., stěny (střídavě s I Gálfym)

1959

Široká veža, Motykova c. (stř)

1960

Lomnický štít, Z stěna, Birkenmajerova cesta V-VI (str., s Petrem Prachtelem)

1961

Malý Kežmarský, Stanislawského cesta (Weberovka), VI, až na vrchol, 1. čistě ženský výstup (první)

Lomnický štít, Z. stěna, Hokejka VI, (stř. s Jánem Ďuranou)

1962

Čtyřdenní zimní přechod části hřebene Vysokých Tater (stř. Matras, Budín, Kysilka)

Stredohrot, Diretissima V+, A2, prvovýstup (stř. s Ivanem Bajo a Z Kysilkou)

Galerie Ganku, Lapiňského komín VI, (první, s Alenou Čudovou) 1. ženský výstup

1964

Stredohrot, Diretissima SV stěny, (stř. s Věrou Juránkovou) 3. výstup, 1. ženský

1965

Malý Kežmarský štít, Stanislawského cesta (Weberovka) VI, (stř. s Věrou Juránkovou), 1. ženský zimní výstup

1973

Lomnický štít, JV stěna, zimní prvovýstup na pravou věž V-A3, (stř. s Jiřím Šídem a Janem Čupelem)

Stredohrot, SV stěna, Orolín - Kriššák V+, A2 (stř. s J. Šmídem)

Galerie Ganku, Orlowského cesta VI, (stř. J. Šmíd)

Východní štít nad Železnou bránou, Kývalova cesta VI-A3 (stř. J. Šmíd)

Malý Kežmarský štít, S. stěna, Diretissima VI, A2 (stř. J. Šmíd)

 Malý Kežmarský štít, S. stěna, Superdiretissima VI, A3 (stř. J. Šmíd)